on the road

někdy se malá příprava hodí..

a dobrá mapa je základ !

tak trochu jiný bus .. tenhle jede po vodě. a zatraceně rychle

8 ráno, za chvíli se začne rozednívat, kulatý měsíc se směje nad ostrovy

východ slunce je vždy zážitek

Toto je zatím jen od rozstřikující se vody, příďe naráží do vln, moře je jen mírně zvlněné, katamaran letí k jihu. Déšť příjde až v noci.

tančící hory

u ostrova Senja

 Harstad

konečná

centrum dětem

nostalgie,.. ne jen minulost

chybí kluk i s jeho plakátem

dva světy

přicházející noc na město.. spíš jen pozdní odpoledne

WambliTanka

most u Narviku

další tuny surovin

ještě ne

zpět na sever

cestou

nad řekou, kde se zima stále víc zakusuje do krajiny, jak vlčí tesáky do horkého masa, Země dýchá zvolna, nebrání se, odpočívá, i to je součást kruhu. A led tvoří tajemné obrazce, zvolna pohlcuje částečky vody, zaklínač života, ztrážce dechu. 

první zima

gaupe - rys

to není ani tak touha po svobodě, jako jen po žrádlu. My toužíme po svobodě, protože jídlo už většinou máme

král tundry

krmení divokých šelem

polární lišák

když je nemocný, někdo ho uzdraví, zapomněl lovit, ale dostane nažrat. Jen se musí občas ukázat, zapózovat na fotku a tvářit se, že je mu to jedno. Zavyješ a máš kuře navíc. Skrz plot se díváš jen, když chceš to, co je za ním. Jinak ti stačí tvůj výběh, teritorium, klid.

nepřipomíná vám to někoho?

zítra to povíme kámošům, co jsme včera viděli. super medvěd, pózoval a hltal kusy koňskýho masa. Byl jsem takhle blízko. Jen se dotknout. Někdy se tam musíte podívat taky co? hned jak se zas udělá světlo, někdy na jaře, Jeďte.

a zítra medvěd stále jen Je. je to na něm vidět. Na rozdíl od nás jen Je.

rodina

ano, byly tam mříže, oplocené kusy země, v nichž se zvířata schovala v terénu kdy chce. má klid, jídlo, nemá predátory, má prostor, pohyb, zábavu. Není to zoo, ani cirkus. ALE stejně. nemají tu svobodu, že?

nevím...

15:10 .. za čtvrt hodiny bude tma. 

déšť se sněhem, náledí, 3 hod domů..

ještě podzim nebo už zima?

první listopadový víkend ve znamení střídajícího se počasí ..

ještě poslední říjnový pátek. Půl šesté ráno, hurá do práce..

stopy jak tajné šifry a vrány se smějí nám nad hlavami

po poledni... slunce nízko nad obzorem, blížíme se stále víc k dlouhé noci

tak ještě zpátky do práce

blíží se další sníh, jsou dvě hodiny, konec ve čtyři, domů za tmy..

10 ráno, sobota. první listopad. vzhůru na kopec

probouzející se město

čekání na bus, s rybářem. na tuto zimu má novou šálu a evidentně vylovil i rukavice.

je to taková místní tradice. Starají se o něho dobře, aby furt nestál v tom samém

 město pod horami

nádech zimy

po roce a půl tady jsem si udělal radost a dal si jízdu kabinou.. už jsem ten kopec šel s lyžema či kolem na zádech několikrát, tentokrát příjemná změna

prašan

jak pavučinou, obepíná nás zima, blíží se k nám, tichá, mrazivá, krásná

pro ty, co mají rádi modrou

za sluncem

s Tromsdalstindenem

budou dvě, slunce za chvíli zapadne, je čas na cestu dolů

nedělní probuzení. plus 5, déšť... i taková je arktida

 ani slunci se dnes nechce moc vstávat

včera se tu jezdilo na lyžích.. ale to bylo včera, žijeme dnes.. teď

trošku melancholie, aby se neřeklo, i když je docela hezky.. lidé běhají, psi si hrajou, město je tiché, vzduch čistý

měští sobi. Ti neznají svobodu

a my? stále si hýčkáme své ploty?

zpátky u moře

to není poslední boj, staré vs nové. to je souhra. staré vedle nového

bolševník .. tady se mu říká Troms palm. no, nevím jestli se název liší město od města, bylo by to hezký :)

doky

jedna dáma v letech, ale furt šik

nejmalebnější část přístavu. tyto tři domy

nejen Hurtigruten, i jiné lodě se tu staví, třeba na cestách kolem světa. Vyplivnou turisty, lačnící po fotkách a místních upomínkových předmětech, pak se zas vše uklidní a loď zamíří za sluncem.

tato se jmenuje :

Slavní mořeplavci, objevitelé, cestovatelé .. v Brně na přehradě jezdil parník Moskva. A Praha. Jo a Pionýr

stejné místo o 28 hod později