zima se vrací

po více jak týdenním dešti se teplota vrátila zpět k nule

s ní sníh, vítr,.. přišel čas odmetání sněhu před cestou, setkávání..

konec jednoho domu

světlo je tak dvě hodinky.. no světlo, spíš šero, lidé vyráží na nákupy, vánoce se blíží, ale taky zimní výlety, lyžování, polární záře,.. možná pro tu dobu tmy tady všichni mají rádi barvy. ne jen na panácích v obchodě :) takhle vypadá kdekdo koho potkáte v horách. people of color

storm

kolem poledne. 

ticho a padající sníh. vítr se uklidňuje

tak zatím zdar

říkanky 2

takže další kolo, zase jsem si na pár svých dětských výtvorů vzpomněl :)

jak jde čas :

Potkal jsem děvče
krásně se smálo
pralo a žehlilo
postýlku stlalo
avšak teď po svatbě
má jinou zálibu
fernet a bechera
whisky, rum, malibu

po návštěvě jedné svatby :

kráčí dívka ztepilá
ještě trochu opilá
po nádvoří radnice
klepe se jí zadnice
ženicha si k sobě vine
nedá ho už žádné jiné
rodinky se spolu fotí
....kokoti

reklamní heslo špindlerovských profíků :

Chlapci z horské služby
vyplní tvé tužby!

epitaf :

užíval života
plnými doušky
na závěr zbyly mu
zájmové kroužky

sousedská :

když se ženou šedé mráčky
užívám si s pikovláčky
hodinu za hodinou
ženou se polystyrénovou krajinou
soused Jiří vztekle zavyl
až mi jeden vykolejil

a ještě něco pro děti :

je to dobrá nabídka
zakoupím si medvídka
brtníka či pandu
užiju si srandu
přivezou ho ve středu
ještě s hubou od medu

no,.. to by zas pro dnešek stačilo a já jdu dál pátrat v paměti :)

říkanky

z důvodu nedostatku venkovního světla jsem si tak místo fotek vzpomněl na některé své infantilní říkanky
pečlivě jsem si je po dlouhý čas zapisoval do různých deníčků,.. a jak šel ten čas dál, tak jsem je ztratil
ale něco mi možná uvízlo v hlavě..

kdysi jsem měl tendence seznámit se s dívkou,.. nepochopila mé romantické verše

řekl jsem Ti miláčku
nejez toho šneka
teď máš na rtech vyrážku
kyprou jako veka

bůh ví proč... nepochopila

znám jednu dívenku
z vedlejší ulice
chodívá každý den pobledlá do školy
pytlíky na nohou
a dva na ruce
igelit zabrání nákaze okolí

s tou to naštěstí tak\ nevyšlo... nicméně koňařky mne vždycky táhly...

líbí se mi Janička
co má nohy do O
rajtuje si koníčka
no a je děsně v poho
každý večer v pyžamu
bere na mne bič
div si nohy nezlámu
jak utíkám pryč
tak snad sbalím Simonu
vyznám se jí z lásky
budeme hrát po ránu
dostihy a sázky
stejně jednou v neděli
potmě pot mě poleje
až nahmatám v posteli
schovanýho žokeje

a jak si vzpomenu na další, tak je dopíšu :D