Cesty jsou jen čáry našich snů... slyší slunce

Cesty jsou jen čáry našich snů... slyší slunce

pondělí 1. prosince 2014

říkanky

z důvodu nedostatku venkovního světla jsem si tak místo fotek vzpomněl na některé své infantilní říkanky
pečlivě jsem si je po dlouhý čas zapisoval do různých deníčků,.. a jak šel ten čas dál, tak jsem je ztratil
ale něco mi možná uvízlo v hlavě..

kdysi jsem měl tendence seznámit se s dívkou,.. nepochopila mé romantické verše

řekl jsem Ti miláčku
nejez toho šneka
teď máš na rtech vyrážku
kyprou jako veka

bůh ví proč... nepochopila

znám jednu dívenku
z vedlejší ulice
chodívá každý den pobledlá do školy
pytlíky na nohou
a dva na ruce
igelit zabrání nákaze okolí

s tou to naštěstí tak\ nevyšlo... nicméně koňařky mne vždycky táhly...

líbí se mi Janička
co má nohy do O
rajtuje si koníčka
no a je děsně v poho
každý večer v pyžamu
bere na mne bič
div si nohy nezlámu
jak utíkám pryč
tak snad sbalím Simonu
vyznám se jí z lásky
budeme hrát po ránu
dostihy a sázky
stejně jednou v neděli
potmě pot mě poleje
až nahmatám v posteli
schovanýho žokeje

a jak si vzpomenu na další, tak je dopíšu :D


Žádné komentáře:

Okomentovat