pohled

včera večer.. těsně před usnutím, napadl mne obrázek, s trošku komplikovaným názvem,.. no, či spíše popis se hodí

možná si vzpomínáte, jak se vás někdo ptal, možná to prožíváte stále dokola, možná jste sami, uprostřed dlouhé noci. Ale určitě jste to slyšeli, možná stokrát ještě uslyšíte.. Myslíš na to, co budeš dělat?

třeba jste nedonesli očekávanou známku, nebo se jen neztotožňujete s představou jiných.

co myslíš, že budeš dělat? ...a vy si najednou vše vybavíte. Přichází to před usínáním i nad ránem, náhle se otevřou dveře, ozve se hudba, vidíte se možná nastupovat do letadla, nebo ujíždíte na cválajícím koni po travnatém svahu směrem ke klikatící se řece, možná chcete mít černé ruce od oleje a montérky vonící po benzínu, nebo se usmívat na hosty držící hrnky s kávou v prokřehlých prstech. Chcete vystoupit na vrchol, roztáhnout křídla, letět..

ano, bude to přesně takové, jak vy si to představujete, v bezděčných záblescích, ve vynořujících se obrazech, v bdělých snech.

Tak až se zase zeptají, odpovězte, beze strachu, po pravdě, s úsměvem.

Nevím. To teprve bude. Ale vím, co dělám teď.. Žiji tento den... A ty?

ještě jednou teda ten obrázek,... už víte, kde na něm jste?